[interview] Dirtyphonics: Asi to bolí, když dámě naliješ vodku do očí

O Francouzích se říká, že jsou skvělí kuchaři a milovníci. To si ale budete muset potvrdit někde jinde. Pokud by vás zajímalo, jací jsou na poli elektronické hudby, stačí si v nejbližší době zajít na tuto partičku šílenců do pražského klubu Roxy. Kdo už měl tu čest, jistě ví, že se o decentní posezení u jemných tónů asi jednat nebude. Takže než se duševně a fyzicky připravíte na možnost, že vás některý z členů možná polije šampaňským, případně na vás skočí z pódia, můžete si o nich zatím přečíst něco víc. A s kým konkrétně jsme si povídali? Na to se neptejte, protože dle svých vlastních slov: “Dirtyphonics vždycky mluví jako jeden!”

Dirtyphonics by Hana Makovcova

Zdravím vespolek. Jak se máte, co děláte?
Právě jsme ve studiu, děláme na hudbě a jsme celí nažhavení, abychom to hodili do placu a byli zas pořádně “DIRTY”!

Všichni máte ovšem metalové a rockové kořeny. Jak jste se odsud dostali k hudbě, kterou můžete dělat doma na počítači?
Tehdy, když jsme se k tomu dostali, probíhal zrovna obrovský boom domácí studiové tvorby. Když už jsme hráli metal v garážích, došlo nám, že stejně tak můžeme dělat doma i elektronickou hudbu… Tak jsme začali kroutit s čudlíky, celkově se učit s přístroji a zaznamenávat nové nápady. Krátce nato jsme to přirozeně dali dohromady a vznikli Dirtyphonics. Všichni to cítíme stejně. Mísení nápadů a vlivů různých stylů může hudbě jenom prospět a je úžasný tohle žít a sdílet se svými nejlepšími kamarády.

Ten metal mi mimochodem připomíná jeden z vašich posledních remixů pro Marylina Mansona – “Slo-Mo-Tion”. Jak si vybíráte, co zrovna budete remixovat?
Cítili jsme, že se s tímhle trackem dá dělat ještě spousta věcí. Byla to jedna z těch skladeb, která má pro nás dostatek místa k prozkoumání, objevování a možností si s tím pořádně pohrát, zatímco Marylinův fantastický zvuk zůstává zachován.

Dirtyphonics

Jak si mezi sebou rozdělujete práci, když je vás tolik?
Úplně jednoduše. Losujeme špejle. Ten, kdo si vytáhne nejdelší, může udělat track. Ha!

Pohádáte se někdy mezi sebou? Jak vůbec zvládáte situace, kdy nemáte stejný pohled na věc?
Jasně, že se někdy pohádáme, ale to je součást věci. To, že tě může tvůj kamarád hecovat k lepšímu výkonu, nebo když ty máš možnost otevřít mu v něčem oči, je naprosto skvělý a hlavně hodně zdravý pro každýho člena. Není lepší pocit, než když tvůj nejlepší kamarád vezme to, cos udělal, a posune to do dalšího levelu. Když se nám všem něco vážně líbí, je jasný, že jsme prostě “zabili”.

Dirtyphonics

Vaši hudbu je občas těžké popsat. Od čeho se odrážíte? Od tempa či příběhu?
Všechno je to o atmosféře a přirozeně i o příběhu. Čas od času máme samozřejmě nutkavou potřebu udělat track v určitém tempu, ale pro nás jsou mnohem důležitější energie a emoce, které chceme skrze hudbu vyjádřit. Střídání tempa ti v tomhle směru může také hodně pomoct. Tudíž je to všechno propojené. Chceš něco silného, jemného, melancholického, nebo něco, co v tobě vyvolá pocit štěstí? Cokoliv tě napadne, lze složit v nejrůznějším tempu. První přijde myšlenka, poté nástroje, se kterými můžeš dělat kouzla.

Live show už děláte slušnou řádku let. Mění se nějak v průběhu?
Hlavní je hudební stránka. Z původní drumandbassové show jsme se posunuli někam, kde můžeme být víc eklektičtí a chovat se víc šíleně. Používáme k tomu spoustu nástrojů jako MPCčka, iPady, vinylové i digitální přehrávače, filtry, které nám dávají možnost vložit do naší show více energie. K tomu se navíc přidává i fakt, že jsme spolu za poslední roky hráli tak moc, že už není žádný problém improvizovat a během show se překvapovat navzájem. Což dohromady všechno pořádně oživí!

Dirtyphonics

Máte nějaký rituál před tím, než vstoupíte na pódium?
Jasně. Všichni si dáme panáka vodky a obejmeme se.

Během show jste pak dost divocí. Provozujete crowdsurfing, stříkáte šampaňské do publika, skáčete mezi přehrávači… Už s tím byl někdy nějaký průšvih?
Už se párkrát stalo, že jeden z nás vyskočil na stůl a vytrhnul zapojení hlavního mixáku, což nás všechny naráz odpojilo. Pak jsme si taky zlámali pár žeber a zjistili, že to asi bolí, když naliješ dámě vodku do očí…

Dirtyphonics

Co pro vás tedy znamená být “DIRTY”? Zvláště váš slogan “Dirty Beyond Good And Evil” neboli “špinavý mezi dobrem a zlem”…
Znamená to prostě, abyste byli free, ať už jste kdokoliv. Radujte se, buďte blázniví. Pojetí dobrého a zlého je něco kulturně daného, takže když se vydáš zpět proti proudu času, uvidíš, že vše je relativní.

Je pro vás image důležitá? Vypadáte všichni jako rockové hvězdy…
Kdyby si každý z nás nosil, co chce, vypadali bychom jako zasraný Village People!

Když se podívám na váš Facebook, je plný označkovaných dívčích poprsí. Jak dlouho ta vaše razítka vydrží?
Při pomyšlení, kolik času musí strávit ve sprše a dřít to ze sebe před nedělním obědem s rodinou, je nám těch děvčat skutečně líto…

Dirtyphonics

Už vás někdo poprosil o razítko na fakt nezvyklé místo?
Počítá se jazyk jako nezvyklé místo?

Holky vás milujou. Už jste někdy měli problém s opravdu dotěrnými fanynkami?
Jednou se tak stalo v Tokiu, ve dvacátémtřetím poschodí hotelu. Došlo i na horolezeckou výbavu. Naštěstí se nikomu nic nestalo a okna byla znovu natřena…

Jste jako Francouzi nějak ovlivnění třeba Daft Punk? Případně někým jiným?
Jsou obrovskou inspirací! V podstatě jsme na nich vyrostli. To, co dokázali, je neskutečné. Museli poznamenat snad každého. A taky pro Francii zajistili místo na mapě.

Dirtyphonics

Jak bylo na turné v USA ve srovnání s Evropou?
Američani teď jedou na vlně EDM a cpou strašný prachy do těch nejšílenějších akcí a festivalů. Moct se toho zúčastnit, je naprosto jedinečný. Vidět, jak hudba, kterou miluješ víc jak deset let, dostává to správné přijetí, je dokonalý. Viděli a zažili jsme šílený věci. Tak moc šílený, že o většině z nich by se tu psát rozhodně nemělo…

Když se vrátím do Evropy, vaše vystoupení v Roxy nebude prvním českým. Pamatujete si něco?
Vaše vodka je příliš dobrá na to, abychom si to všechno pamatovali. Uvidíme, jak moc “DIRTY” to bude teď!

Co vás tedy kromě návštěvy Prahy čeká?
Na začátku příštího roku vydáváme na Dim Mak album a určitě s ním vyrazíme do světa. Začneme USA. Také obnovujeme merchandise, redesignujeme naši značku a bude spousta nových věcí, které bychom chtěli s fanoušky sdílet. Právě teď je venku náš nový singl z alba včetně spousty jeho remixů od jmen jako 12th Planet, Metrik, Darth & Vader nebo Nicolas Malinowsky. Takže si to běžte pořídit a hlavně buďte “DIRTY”!

Tedy díky a vidíme se v Roxy!

Text & foto: Hana Saiha Makovcová 

Francouzská parta Dirtyphonics se znovu představí v České republice a to v pátek 16. listopadu v klubu Roxy!

publikováno na Techno.cz

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

w

Connecting to %s