[interview] Boys Noize: Je fajn zjistit, že se lidem něco fakt nelíbí

Samotný název může neznalé plést. Neskrývá se za ním chlapecká kapela, nýbrž Alex Ridha, člověk, který si za posledních pár let vybudoval na poli taneční hudby jméno nepříliš vzdálené kultu. Aby taky ne, když je jedním z těch, co s lehkostí sobě vlastní spojují techno, electro či house v něco, čím nutí davy fanoušků propukat při poslechu v zběsilý tanec a házet hlavou víc než zapřisáhlý metalista. Nejen to, jak takovou hudbu tvoří a s kým nejraději, nám na sebe prozradil při příležitosti svého brzkého hraní v rámci dvacátých narozenin klubu Roxy. Už teď to vypadá na hodně velkou party…

Boys Noize

Zdravím Alexi! Kde se právě nacházíš?
Přesně teď jsem ve svém berlínském studiu. Pořád je na čem pracovat.

Zrovna ten Berlín mě zajímá. Jsi původem z Hamburku, což vůbec není daleko. Jak moc jsi vnímal změnu prostředí?
Změna jistě byla cítit. Do Berlína jsem se přestěhoval asi před osmi lety. Byla to taková srdcová záležitost. Hudební scéna tu byla vždy hodně o technu, ale tou dobou v docela punkový podobě. Neustále se pořádala spousta ilegálních parties s pořádně tvrdou muzikou. Samozřejmě nemůžu říct, že bych vymetal každou, která se namanula. Ani na to prakticky nebyl čas. Ale když to šlo, rozhodně jsem jich pár navštívil, což mělo posléze zcela jistě určitým způsobem i nějaký ten vliv na mě samého. Pak přišla vlna minimalu. Byl naprosto všude. A když už toho bylo moc, radši jsem se snažil dělat něco jiného, znáš to. (smích)

Rozhodně to musel být docela výrazný přechod z místa, ve kterém se hraje především house…
Absolutně. Přišel jsem do úplně jiného zvuku. Sám jsem před tím poslouchal a hrál hodně deepových věcí. Ale v Hamburku celkově nebylo moc co dělat. Pouze jeden klub, kde mi to ve výsledku stejně hudebně moc nesedělo. Berlín mi byl určitě blíž.

Máš teď za sebou poměrně klidné léto bez festivalů, což asi není tak obvyklé…
Dával jsem si pauzu a užil si ho trochu jinak. Musím říct, že mi to určitě prospělo. Chtěl jsem se hlavně soustředit na nové album. Bylo docela obtížné zvládat něco skládat, když jsem byl každý víkend pryč. Přeci jen se na tobě podepisuje únava, mysl je roztěkaná a chvíli trvá, než se zkoncentruješ na práci. A navíc ono je občas vážně fajn být doma, spát ve vlastní posteli a připomenout se kamarádům, kteří na tebe už dávno zapomněli. (smích)

Boys Noize

Jasně, zapomenutý kamarád se vždycky hodí! Takže nejvíc tvůrčí býváš, když jsi mimo všechny zvuky?
Přesně. Tohle se mi stává hlavně o dovolené, když mě nic neruší. V největším tichu mi začne pracovat hlava a najednou přichází nápady. Všechny skladby, které mám nejradši, vznikly v takovém tichu. Dávám si vždycky delší prázdniny, abych z toho co nejvíce vytěžil.

Zmínil jsi nové album, které bude venku během pár dní. Kam ses posunul od předešlého? Případně kde jsi zůstal?
To je zajímavá otázka…  Vlastně od začátku vlastní tvorby se snažím hledat nové zvuky, nové možnosti, jak je vytvořit. Neustále vyhledávám nové mašinky, se kterými se dá experimentovat, nové plug-iny. Nicméně teď jsem měl takový pocit návratu ke kořenům či jak to lépe nazvat. Na jednu stranu používám právě spoustu nových zvuků a postupů, na druhou mám pocit, že je tam stále slyšet to samé. Tím myslím takový ten původní zvuk, který tu byl vždycky a který to všechno drží pohromadě. A myslím, … (odmlčí se) že to je můj zvuk. (smích)

Když mluvíš o hudebních mašinkách, jednou jsi prohlásil, že si nemyslíš, že s analogem můžeš dělat kvalitnější hudbu. Jak si to vysvětluješ?
To je právě strašně subjektivní. Spousta lidí si myslí, že analog je zárukou kvality a jedině z analogového přístroje dostaneš to nejlepší. Což je hloupost. Záleží to přeci na tobě, jak se k tomu postavíš, jaký máš talent a především píli. Můžeš mít všechny nejlepší analogové nástroje světa, ale když to tam není, tak ti ani Pán Bůh nepomůže. Naopak můžeš mít jen základní program v počítači, ale když víš jak na to, strčíš ostatní do kapsy. Prostě musíš vědět, co děláš. Dnes je ale velmi snadné dostat se k hudebním programům, vlastnit laptop, čímž nastává problém s nadprodukcí, takže se může zdát, že se produkuje hodně moc špatných věcí. Já si ale myslím, že tahle možnost je dobrá, protože se to může snáze dostat do rukou správnému člověku a z toho pak může vzniknout opravdová perla. Každopádně pro mě je daleko větší zábava používat analogové přístroje. Je to něco fyzického. Analog vnáší do hudby život.

Boys Noize

Vím, že máš slušnou analogovou sbírku…
Vždycky se snažím nejdřív něco nahrát analogově a pak to přenést do digitální podoby. Nemyslím si, že by v brzké době digitalizace vytlačila analogové nástroje. Obojí dělá něco jiného. Už když si představíš to nahrávání. Když nahráváš skutečné bicí například. Dá se s tím během toho ještě pracovat. Nebo když použiješ různé kabely. Vždy to může přidat úplně novou hodnotu. Mnohem víc než tvorba zvuku mě teď zajímá jeho rozklad, rozbití. V současné době je už těžké vytvořit zcela nový zvuk. Proto si říkám, že je dobré použít nějaký dobře známý, ale úplně ho změnit.

Tys ale neskládal, případně nerozkládal hned od počátku, že?
Ne, nejdřív jsem začal hrát jako DJ, ale cesta k vlastní produkci netrvala tak dlouho. V podstatě bych si troufl říct, že to bylo téměř stejně. K hraní jsem se poprvé dostal, když mi bylo čtrnáct. To jsem si začal kupovat desky a učit se. V tu dobu jsem také pracoval v poměrně zásadním obchodě s deskami, což mě dost ovlivnilo. V šestnácti jsem se poprvé odhodlal hrát na veřejnosti a krátce na to jsem potkal někoho, kdo používal Smart Studio. Tak jsem to začal hned zkoušet a to mi bylo stále šestnáct. To byl asi ten nejvíce zásadní čas.

To jsi byl velmi mladý. Už tehdy jsi tíhnul ke Kraftwerk? Případně ke komu jinému?
Jsou celoživotním vzorem. Samozřejmě v průběhu let se to třeba trochu mění, ale ti důležití zůstávají. Jedním takovým je třeba Thomas Bangalter z Daft Punk. Jejich zvuk je něčím, co nazývám „o hodně lepší než nejlepší“. Nemůžu nezmínit Mr. Oiza, který je také velmi důležitým hudebníkem v mém životě. Je tu tolik talentovaných lidí a to nejenom z pole elektronické hudby, že bychom tu mohli sedět a dělat výčet do zítřka. I když… je jich snad až tak moc, že bych teď už asi další jméno nevylovil z paměti. (smích)

Boys Noize

Zrovna Mr. Oizo mě zajímá! Vždyť dohromady tvoříte projekt Handbraekes…
(směje se) Ano, práce s ním byla jedna velká zábava. Jak jsem řekl, byl jsem odjakživa jeho velkým fanouškem, takže možnost s ním spolupracovat byla vážně skvělá. Je to dost vtipný, když někoho strašně dlouho uctíváš a pak zjistíš, že on sám je fanouškem tvé hudby. V podstatě náhodou jsme na sebe narazili na jednom festivalu, pak jsme si společně zahráli. Začali jsme se potkávat čím dál tím víc často. Jednou za mnou přijel do Berlína, pak já za ním do L.A. Celá spolupráce vyplynula tak nějak přirozeně a užili jsme si při tom spoustu legrace. Oizo hodně rád vytváří podivné zvuky. Jsou to spíše ruchy, které ti z počátku můžou připadat až nepoužitelně. Nicméně ve výsledku byla práce s ním opravdu nekomplikovaná. Aranžmá, basa a je to.  K tomu je taky dobré dodat, že i když jsme se vídali, tohle všechno vzniklo přes internet a strašně rychle. Vzešly z toho čtyři tracky a jsem za ně fakt hodně rád.

A víc jich nebude?
Teď se celkově soustředím jenom na svoji vlastní produkci a tolikrát zmiňované album především. Určitě ještě něco vznikne. Zatím nebylo moc času něco dalšího připravit. Taky reakce na tuhle spolupráci byly dost odlišné. Ale to mě na tom právě baví. Občas je fajn zjistit, že se lidem něco fakt dost nelíbí. Může tě to posunout daleko víc, než být jen chválen nebo jen tak proplouvat bez ostřejší kritiky. Jinak se rýsují i další spolupráce. A rozhodně musím vyzdvihnout tu se Snoop Doggem, na což jsem hodně moc pyšný. Ale jak říkám, měl bych se teď věnovat spíše sám sobě.

Boys Noize

Boys Noize

Však jsi hodně remixoval. Jedna z posledních věcí na tvém Soundcloudu je právě remix skladby Good Day od Davida Lynche. Jak se stavíš k tomu, že tak slavný filmový režisér skládá i takovou hudbu? A přiznejme si, že velmi dobře.
Speciálně tento remix byl skvělou zkušeností. Trochu divnou, ale zároveň jsem to dělal opravdu rád. Možná právě proto, že není hudebník v pravém slova smyslu či na plný úvazek, jsem byl neuvěřitelně překvapen, že může stvořit něco, co se mi bude tak moc líbit. Chtěl jsem pro něj tedy udělat něco trochu více abstraktního a podivného. Jednoduše něco takového, co by odpovídalo jeho filmům. (smích)

Odpovídají jeho filmy tvému vkusu?
Sleduju toho spoustu nehledě na žánr. Co se Davida Lynche týče, mám celý DVD pack veškeré jeho tvorby. Takže to mám „zmáknutý“. (smích)

Dá se sledováním filmu odpočinout od hudební práce? Několik muzikantů mi totiž řeklo, že u filmu musí neustále myslet na to, jakou hudbu by použili…
Na tom něco bude. Občas tak také uvažuji. Ale když si chci vyčistit hlavu, prostě jdu ven s kamarády. Případně hraju Mario Kart na Wii, což jsem si asi měl nechat pro sebe. (smích) Celkově je ale fajn bydlet v Berlíně, protože máš na dosah jak městský život, tak i spoustu lesů a jezer, ke kterým se můžeš vydat. Navíc mám psa, takže o to je to radostnější.

Brzy budeš hrát v Praze na dvacátých narozeninách klubu Roxy. Jaké to bylo, když tobě bylo dvacet?
Když mi bylo dvacet? Ve dvaceti byl život šílenej! (smích) To už jsem hrál jako DJ. A to byl právě i ten čas, kdy jsem se přestěhoval do Berlína! Bylo to období, na které rád vzpomínám. Když je ti dvacet, nemusíš se ještě starat o tolik věcí. Všechno je skvělý. Většinou neřešíš existenční problémy. Prostě žiješ a užíváš si.

Co se chystá v blízké budoucnosti?
Vydávám se na velké turné. Bude to poprvé, co budu hrát live, z čehož mám trochu respekt, ale moc se na to těším! Čeká mě asi trochu náročnější období. Myslím, že to bude tak padesát pět hraní během tří měsíců. Takže mám celou zimu co dělat. (smích) Moc se na to těším, určitě to bude velký!

Nějaká slova na závěr?
Jasně! Jsem super šťastný, že můžu přijet poprvé do Prahy. Poprvé představit to, na čem pořád dělám. Takže doufám, že se všichni potkáme na party!

ptala se Hana “Saiha” Makovcová v září 2012
publikováno na Techno.cz

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

w

Connecting to %s